Briketka v novém domově
1. 11. 2016
Dobrý den. Uplynul rok, co jsme si od Vás přivezli naši malou Bessy. No malou.. :-) Malá už je velká. Vyrostla z ní krásná psí slečna s atletickou figurou a váhou 30 kg. Za ten rok s námi projela a prošla kus republiky, vylezla na rozhledny a koupala se v každé louži po cestě. Je úžasná, miláček a mazel. Tak milého psa by člověk pohledal. Na konci léta jsme začali zkoušet mushing s koloběžkou. Ale protože je stále mladá, tak jen opatrně, více se do toho opřeme až na jaře. No co Vám budu povídat. Má se u nás jak princezna.
Přikládám pár fotek.. Mějte se fajn. S.K.
6. 11. 2015
Dobrý den.
Konečně jsem si našla chvíli, abych Vám napsala pár slov o tom, jak se má Bessy.
Dnes je to 14 dní, co je Bessy u nás. Od prvních nesmělých krůčků a oťukávání nového prostředí a členů rodiny už dospěla do stádia jistoty a stala se neodmyslitelnou součástí smečky. Naše stará Bora ji přijala zprvu rozpačitě a nejistě. Po zjištění, že tu "vetřelec" zůstane na stálo a že není v ohrožení nikdo z rodiny, se uklidnila a po dvou dnech už spaly holky v jednom pelechu. Je fakt, že stará dáma už nemá náladu na štěněčí kousací hry a mladou někdy dost důrazně usměrňuje. Na druhou stranu je to vždy opravdu jen domluva, ač vypadá hrozivě, neublíží jí. Ta malá potvora z toho má většinou ještě srandu a doráží o to víc. Až donutí starou vyhledat ochranu u mne. Venku je to teprve sranda. Bora je velmi aktivní, je neustále v pohybu. A Bessy se může přerazit o ty své velké tlapy, jak se snaží s ní držet krok. Musím říct, že se jí to vcelku daří. Dost mě překvapuje, jakou má výdrž a jak je rychlá. Minulý víkend jsme byli na našem každoročním výšlapu na Blaník. A Bessy ušla skoro celou cestu sama, nesla jsem ji až poslední asi kilometr. No ušla tedy není to pravé slovo. Uběhla je vhodnější :-D Vysloveně miluje každodenní procházky, kdy lítá po louce, snaží se chytat myši (to se naučila od Bory) a zkoumá svět. I když je ještě malá, začala jsem s ní hned druhý den po příjezdu domů základní výchovu. Trochu jsme bojovaly s dodržování čistoty doma - konat potřebu venku považovala první za osobní útok a tak se stávalo, že jsme byly 20 minut venku bez úspěchu a po příchodu domů se vyčurala hned za dveřma bytu. Ale teď už je holka šikovná. Z poslušnosti a o ovladatelnosti se zvládla naučit "sedni", "lehni", "místo", "ke mně" a "fuj". Protože jsme vesničáci a já velmi nerada vodím psa na vodítku, učí se hned od mala chodit venku na volno, aby si mě hlídala, což jí jde skvěle - kolikrát musím spíš hlídat já ji, abych se o ni nepřerazila, jak se mi plete pod nohy. Přivolání zatím bereme formou hry, což ji hrozně baví a vyvíjí maximální snahu se ke mně dostat co nejrychleji. Pokud nereaguje na mé zavolání, pak spolehlivě přijde s Borynou. Jak říkám, je to zatím formou hry a hlavně na bezpečném místě, kde se jí nemůže nic stát, nemá kam utéct. Dá se říci, že pokládáme základy pro výcvik samotný ;-) Další věc, kterou jsme zvládly, je čekání u dveří - jednoduše řečeno, pokud přijdeme k jakýmkoli dveřím, automaticky si sedne a čeká, až řeknu "pojď" (ne, že se vrhne do dveří, jakmile se otevřou). Také trénujeme fungování ve městě. Každé ráno nás s dcerou doprovází na cestě do školy (máme to od mé kanceláře asi 0,5 km procházku tam a zpět). Spousta lidí, aut, psů a různých zvuků a hluků a k tomu chůze na vodítku. To byl ze začátku šok, teď už to zvládá vcelku v klidu. Dělá mi obrovskou radost! Je to prostě "mámino mimino". V noci mi spí pod postelí, když pracuju doma, tak mi leží u nohou, když se sprchuju, tak leží na rohoži v koupelně, když vařím, tak spí v kuchyni, chodí se mnou do práce, jezdí se mnou na služební cesty a na jednání.. prostě pořád spolu :-) Manžel se teda trošku "vzteká", že pes je na mně závislý. Já jsem za to ale ráda. Má to jen jednu nevýhodu - nemohu ji zatím nechat doma samotnou ani na 10 minut. Ten nářek je ukrutný. Ale to se s věkem určitě upraví. Teď potřebuje hlavně jistotu, že patří ke mně za všech okolností. Včera jsme byly na očkování. Pan doktor, který mi, po smrti naší staré bígličky, vřele doporučoval pořízení štěněte, byl z Bessy unešen. :-) Očkování zvládla bez problémů a pan doktor se jí líbil. Také holka krásně roste, za týden přibrala rovné kilo. Je teda pořád dost hubená, ale pan doktor říkal, ať si s tím nedělám hlavu, že teď potřebuje růst, sílit bude, až dožene výšku. A tu teda dohání statečně. Pro její dlouhé nohy a styl pohybu jí doma říkáme "hříbátko" nebo "klusák" :-D
Přikládám také pár fotek. Nedaří se mi ji moc vyfotit jinak než ve spánku, protože je to ranec energie a tak buď lítá a nebo spí.
S. Kopcová
