Kačka v novém domově
25. 12. 2018
Dobrý den,
posílám dvě aktuální fotky před dvěma lety adoptované Kačky. Pořád je to hrozný živel a má se s prarodiči skvěle.
27. 11. 2016
Kačku jsme si adoptovali z Cibela z. s. krátce po tom, co prarodičům zemřela ovčanda Berta. Je jí asi 1,5 roku a předtím žila v přemnožené smečce a jednotliví členové této smečky si jsou podobní jako vejce vejci. První týden s Káčou byl krušný, snažila se zdrhat a najít jakoukoli cestu ven, i kdyby se při tom měla zabít. Skoro jsem si trhala vlasy, co jsem jim to pro boha našla za psa. Teď už se zklidnila, normálně baští, bere si mlsky, naučila se štěkat, spí na místě, je čistotná. Šíleně moc se nafixovala na dědu, což tedy babička zatím trochu těžce nese, ale snaží se ji zcela nezištně uplatit na svoji stranu. :p K cizím je pořád rezervovaná, ale milá, s Lorišákem nemá sebemenší problém a kdyby byla o fous menší, tak by si i pěkně pohráli. Kraviny teda vymýšlí pořád a trošinku demoluje a furt leze všude možně (třeba sedí na traktoru), takže ze dvorku je skoro atomový kryt, ale podle slov prarodičů se na ní vůbec nedá zlobit a rozhodně by ji už nedali pryč. :p Což teda sama nechápu, ale tak asi ten jejich život na stáří trošku adrenalinu potřeboval nebo co... :D
