Móňa v novém domově
1. 8. 2019
Ahoj holky,
musím vám s velkým smutkem oznámit, že nám navždy odešla Moňulka. Stalo se to již minulý týden ve středu, nemohla jsem napsat dříve, i teď se mi o tom těžko píše. Bylo to celkem rychlé, ale pro nás, i přesto, že jsme věděli, že je hodně nemocná (v poslední době brala 4 prášky ráno a 5 večer), to bylo nečekané. Ve středu dostala průjem, brzy na to se nezvedla na nohy, myslela jsem, že je přehřátá, tak jsem ji chladila studenými ručníky. Situace se celý den nezměnila, tak jsem se odpoledne rozhodla dovézt ji do Hradce na veterinu. Jednak jsem věděla, že tam mají její chorobopis a jednak jsem měla obavy, že u nás by to doktor moc neřešil a řekl, že je stará a nemocná. Chtěla jsem pro ni udělat, co bude možné. Na veterině v Hradci udělali sono a našli nález cca 5 x 8 cm – takže průšvih, který bychom řešili, pokud by se zvedla na nohy, vzali jí krev – hodnoty ledvin vysoké, v podstatě selhávaly, že má nemocné srdce jsme věděli, k tomu stáří a další „drobnější“ neduhy … Doktorka asi viděla, jak jsem zoufalá a jak se nechci vzdát naděje, tak jsme se domluvily na 3 denní hospitalizaci s dialýzou, ale upozorňovala mě, že výsledek je značně nejistý, spíše bude špatný. Ve čtvrtek v poledne mi volala, že se Moňulky stav nezměnil, ať se rozhodnu, ale že se ledviny nastartovat nepodaří. Že se všemi jejími diagnózami je na konci života a zbytečně se budeme vzájemně trápit. Takže jsem jí musela nechat odejít a je mi po ní moc smutno. Byla fakt zlatíčko, měli jsme ji moc rádi! Víc už nemůžu psát, protože zase bulím jako želva… Mějte se hezky, přeji hodně sil ve vaší nelehké a obdivuhodné práci…
8. 8. 2018
Je to úžasná holčička!
