28. 3. 2012

Dobrý den,
tak se Vám po nějaké době ozýváme, abychom Vám poreferovali, jak se má Bax. Chtěli jsme se ozvat už dříve, ale čekali jsme, až bude mít Bax za sebou kastraci. Ta proběhla před devíti dny zcela bez komplikací, narkózu snášel velmi dobře a večer už zase vesele proháněl míčky a myšky po celém bytě. Vyrostl z něj aktivní nebojácný kocour s vášní pro lov hmyzu, zkoumání tajných míst, aportování hraček, šplhání, běhání a především s obrovskou vášní pro jídlo, pro které udělá naprosto všechno - žádný drobek na zemi nebo cokoliv, co alespoň vzdáleně jídlo připomíná, si před ním nemůže být jisté:-). Je také velmi upovídaný, ve fontáně se spíš koupe, než aby z ní pil, a když na něj přijde "mazlivá", což je minimálně dvakrát třikrát za den, nenechá se jen tak odbýt a veškeré hlazení a chování si labužnicky užívá. S adoptivním bráchou Charliem jsou parťáci, umí se taky pořádně prohnat, ale mimo to se i láskyplně opečovávají. Baxík je prostě kocour, jak má být, a i když nás občas zlobí, neměnili bychom;-). Přejeme Vám i zvířátkům, kterým pomáháte, hodně štěstí při hledání nových domovů:-)
S pozdravem, Anna Peštová P.S. V příloze posílám také pár fotek pro potěšení:-)





6.10.2011

Dobrý den,
tak se Vám po delší odmlce ozýváme, jak se má Baxík. Za ten měsíc pěkně vyrostl, už mu schází jenom malý kousek, aby dorostl svého "staršího bráchu". Je to velký raubíř, pořád něco vymýšlí, žádnou skulinku nenechá neprozkoumanou a baví ho voda. Aniž bychom ho to nějak učili, sám od sebe aportuje hračky, dokonce se sám dožaduje, abychom mu házeli. Je velice aktivní a moc šikovný a chytrý, neustále přichází na něco nového a stále nás překvapuje. Navíc je pořád hrozně mazlivý a nebojí se cizích lidí, naopak je velmi zvědavý. Konečně má za sebou také očkování, museli jsme s ním čekat, protože koncem srpna, než jsme na něj měli jít, lovil na chatě malou vosičku (je to mimochodem velký lovec hmyzu, žádná moucha nemá šanci;-)), která ho zřejmě štípla a přenesla na něj infekci, takže znovu dostal antibiotika. Teď už je ale všechno v pořádku, je zdravý a dělá nám obrovskou radost, jsme za něj moc vděční:-)
Přejeme, aby se Vám i nadále dařilo nacházet nové domovy pro Vaše kočičky:-)
S pozdravem Anna Peštová






9. 8. 2011

Dobrý den,
tak se ozýváme, jak se Baxík zabydlel. Už ten první den, co jsme si ho přivezli, měl obrovskou chuť k jídlu, jak jsem psala, dostali jsme antibiotika na rýmu a speciální krmivo na průjem, který hned druhý den ustoupil. Horší už to bylo s tím, jak udržet Baxíka, aby nesnědl všechno, co vidí :-) Pan doktor nám dal jednu kapsičku, která nám měla stačit do druhého dne, kdy jsme měli přijet na další injekci. Jenže Baxík se tak dožadoval jídla, že na ráno už nám zbyla jen jedna lžička, takže jsme před ordinací stepovali ještě před otevřením, abychom si jich tentokrát mohli koupit víc:-) Krmivo perfektně zabralo, Baxík od soboty do dnešního dne přibral (vážíme ho denně) 400
g a už je z něj fešák. Opuchlé oči už taky nemá a je plný energie, pořád si hraje, zkoumá svět okolo a neskutečně se mazlí. Pan doktor ale i přesto za nějaký ten týden doporučil rozbor trusu a při té příležitosti Baxíka čeká také očkování.
Už při druhé návštěvě nám pan doktor na základě toho, že průjem zmizel, dovolil seznámit Baxíka s Charliem. První den jsme byli zoufalí, nedělali jsme si iluze, že by si padli okolo krku, ale i tak jsme z toho byli nešťastní. Syčeli na sebe a vrčeli, Baxík si nenechal nic líbit a někdy dost provokova l:-) na noc jsme je museli oddělit,
každý jsme s jedním z nich spali zvlášť. Další den jsme se pak přesouvali do Prahy. Jeli vedle sebe v přepravkách na zadním sedadle, což jim prospělo. Charliemu se sice moc nelíbilo, že tu s námi "ten mladej" asi teda bude bydlet a hrát si s jeho hračkami, nicméně pokroky jsme pozorovali každou hodinu. Charlie sice Baxíka občas, když
se k němu přiblížil příliš blízko nebo zalehl jeho oblíbené místo, praštil packou po hlavě (Baxík mu to ovšem často vrátil, někdy na něj tajně zaútočil zezadu), to ale časem přestalo a teď s námi spí dokonce oba v jedné posteli. Už spolu i lehávají, používají dohromady oba záchodky, Charlie Baxíka dokonce i čistí, takže bychom řekli (snad to
nezakřikneme), že po třech dnech soužití se z nich stali kamarádi. Hodně si spolu hrají, prohánějí se po bytě, a pak spolu usínají na posteli nebo na židli nebo křesle. Máme z nich obrovskou radost :-)
V příloze Vám posílám také několik fotek, snad Vás potěší.
Ať se Vám daří, s pozdravem Anna Peštová