|
Emil v novém domově 17. 6. 2010
2. 12. 2009Přeji hezký den a píšu Vám krátkou zprávičku, jak se má Čudlík (dříve Emil), kterého jsme si loni v říjnu vzali ze Strmilova. Je z něj už velký kocour (přes 4 kila) s obrovským a neuvěřitelně huňatým ocasem a velice hustou srstí (a to je srst letní, zatím byl většinou v bytě), fotky co nejdřív pošlu, vypadá teď trochu jako plyšový medvěd. Docela by mě zajímalo, jak vypadá jeho bráška Kamil. Už to s ním není k v bytě k vydržení, začal značkovat a proto jde zítra na kastraci. Odkládali jsme to co nejdéle to šlo, protože nám veterinář řekl, že u většího zvířete se to dělá lépe. Možná, že se i trochu zklidní a snad bude i trochu mazlivější, zatím je to pěkné éro a rabiát (viz před časem zaslaná příloha mailu, jak se pere s ležícím dobrmanem, který mu nic nedělá). Zdravím a posílám zatím dvě dvě fotky, později pošlu ještě další. Jsem už docela velký a dlouhý kocour, i když mi je teprve okolo půl roku.  rostu. K myším jsem se zatím nedostal, ale už jsem zakousl svého prvního psa.  prohání. Občas zas já proháním to psisko. Je to náramná psina (kočičina) a mí páníčkové pak úžasně ječí :-), když přeskakujeme židle a přebíháme přes postele. 27. 11. 2009 Dobrý den, posílám byť se zpožděním až po měsíci pár informací o kocourkovi Emilovi (říkáme mu Čudlík), kterého jsme si vyzvedli 27.10.2009 ve Strmilově. První naše starost byla, jak se snese s naší Fančou, půlroční fenkou dobrmana. Kupodivu nejevil vůbec žádné známky strachu ani nervozity a nechal se olízat. Když ho začala pošťuchovat čenichem, uklidil se za gauč. Tam nevydržel moc dlouho a vylezl na opěr gauče (na kterém ležela Fanča). Fotky, jak tam svorně leží ve dvou výškových úrovních pošlu, až je stáhnu z fotoaparátu. Večer následovalo vážení: 1,3 kila. Při tempu, s jakým se pustil do kotěcích kapsiček a granulí, jsme usoudili, že z něj bude brzo pěkná kulička. Teď, po měsíci, žere už s menším spěchem, ale pořád vydatně. Neztloust ani tochu (lítá po bytě jako pometlo), zato pěkně vyrostl. Přibývá asi 100 g týdně. Jen poslední vážení (fotku z vážení pošlu také) jsme znervózněli. Už při minulém přibral jen 5 deka a za poslední týden ani gram! Už jsme přemýšleli, že půjdeme k veterináři, ale najednou jsem si všimla, že pod výklopnou nástěnou váhou stojí sklenice od medu a podepírá ji. Nové vážení. Sláva, všechno je v pořádku, včera Čudlík už vážil 1,80 kg. Ani na sprej Frontline nereagoval tak, jak jsme byli zvyklí od našeho bývalého kocoura (který stříkání považoval za újmu na cti a celý den pak s námi nemluvil). Nechal se nastříkat, neškrábal, nekousal. Pak na sobě nechal i posbírat mátožné blechy. Je to takový kočkopes. Perfektně aportuje své oblíbené prasátko (fotky, možná i video pošlu) a baví ho to neuvěřitelně dlouho. Přinese, pustí a čeká na další hod. Tady začínají problémy s Fančou, ráda by prasátko chytila první - a párkrát už Čudlíkovi přišlápla ocásek. Nedal se, zaprskal, seknul a najednou bylo zase všechno v pohodě. Když už je Fanča příliš dotěrná, Čudlík si pak na chvilku zaleze někam, kam ona nemůže, nebo ji musí někdo usměrnit a poslat na místo. Když byl menší, s oblibou se schovával ve vysavači (pošleme fotku) místo nádoby na vodu, teď už se tam nevejde. Někdy si zaleze i do psí misky, tu fotku posílám, byť je jen z telefonu a dost špatné kvality. Bohužel je na kočku (kocoura) relativně málo čistotný - málo se myje a občas si i lehne v bedýnce s kočkolitem. Nevíme, jak ho to odnaučit. Zatím to řešíme tak, že ho utíráme vlhkou žínkou a češeme kartáčem. I přes to spí s dcerou v posteli, kde loví vše, co se pod dekou pohne - nejčastěji palce u nohou. Je moc prima, jsme rádi, že ho máme a že tak pěkně prospívá, myslím, že z něj bude pěkný (a velký) kocour. Zatím je v Praze v bytě, až budeme častěji na chalupě (v Klatovci) a on bude reagovat na zavolání, bude smět i ven. Zatím jen pár špatných fotek z telefonu, pokud se moc nezvětší, dá se na ně koukat., lepší pošlu brzo. Eliška Vacková     |