Vzpomínáme
Zlatuška nás náhle opustila
Zlatuška je opravdový životní společník, je naprosto nenáročná, miloučká, mazlivá, s ostatními pejsky bezproblémová, perfektně vychází i s kočičkami a malými dětmi. V bytě čistotná. Zlatuška má národy na mléčné žláze. Největší nádor ji byl odoperován (již se skoro dotýkal země, když Zlatuška stála), ale ostatní jsou tak rozsáhlé, že není možné je všechny vyjmout. Proto další operace již asi podstupovat nebude, pokud ji nádory nebudou omezovat v pohybu atd. Pravděpodobně jsou již zasaženy i vnitřní orgány. Zlatuška má před sebou možná měsíce nebo i pár let života, to nikdo nemůže nyní odhadnout, ale moc by si zasloužila dožít v rodině, kde ji budou milovat. Je to nenáročný pejsek, který se velmi fixuje na své lidi.
Více fotografií naleznete zde.
6. 7. 2013 - Dnešek je pro mnoho lidí svátkem (Svátek Mistra Jana Husa), pro nás však bude navždy spojen s velkou a bolestnou ztrátou. Dnes před obědem nás totiž navždy opustila psí babička Zlatuška. Asi jí bylo souzeno, aby poslední dny strávila u nás a dožila zde velmi milována. Jak jinak to napsat. Slovy nejde popsat, že to byla možná osudová depozitní fenka paní depozitářky, u které poslední týdny svého života bydlela, jelikož jí velice připomínala její již zesnulou fenečku Adélku.
Zlatuška měla čas od času takové zvláštní záchvaty. Dle pana veterináře byly prý způsobeny tím, že nádory už asi byly i někde v plicích a čas od času jakoby zablokovaly průchodnost a Zlatuška se začala jakoby dávit, dusit. Nedostatek kyslíku pak oslabil srdce a to vypnulo. Zlatuška se skácela k zemi a chviličku jí vždy trvalo, než se zase vzpamatovala. Prostě takto čas od času zkolabovala a trvalo pár vteřin než se zase dostala do normálu.
Dnes když jsme před obědem vyrazili na venčení, se opět takto skácela k zemi, ale ne a ne se vzpamatovat. Ihned jsme volali veterináře a snažili se jí srdce manuálně nastartovat. Párkrát zase naskočilo, ale pak opět vynechalo. Do 15 minut jsme byli na veterině, ale bohužel se ani panu doktorovi nepodařilo ji oživit. Zemřela nám v náručí a její odchod byl tak rychlý, že určitě netrpěla.
Zlatuška zemřela mezi lidmi, kteří ji milovali, ale spousta pejsků takový osud nemá a umírají v útulkovém kotci sami a nebo přímo na ulici. A proč? Copak není naší lidskou povinností doprovodit své nejlepší přátele na jejich poslední cestě, aby umírali v klidu domova?
7. 6. 2013 - Zlatuška dnes byla ostříhána a navštívila veterináře, kde bylo rozhodnuto, že největší nádor (velikostně jako tenisový míček, který se skoro dotýkal země, když Zlatuška stála) bude odoperován. Bohužel jinak má Zlatka spoustu dalších nádorů, které jsou po celých mléčných lištách a prostupují s největší pravděpodobností už i dovnitř do tělíčka a asi jsou jimi zasaženy i vnitřní orgány, takže jejich kompletní vyjmutí je takřka nemožné. Nebudeme tedy Zlatku dalšími operacemi trápit, už takhle má obrovskou a bolestivou ránu, která se bude dlouho hojit, ale u tohoto nádoru hrozilo jeho poškození o vnější prostředí a také ji omezoval v pohybu. Při narkóze ji také byl odstraněn zubní kámen a vytrženy 3 zuby, které byli infekcí v tlamičce velice poškozené a musely být i dost bolavé, tak snad se fenečce bude nyní i lépe papat. Zlatuška má před sebou možná měsíce nebo i pár let života, to nikdo nemůže nyní odhadnout, ale moc by si zasloužila dožít v rodině, kde ji budou milovat. je to nenáročný pejsek, který se velmi fixuje na své lidi.
2. 6. 203 - Dnes byla do naší péče přijata fenečka, která se dostala do místních záchytných kotců a to velmi špatném zdravotním stavu. Má velké národy na mléčné žláze, nyní jí bude poskytnuta veškerá veterinární péče, byla vykoupána a odčervena.