BARF - výživa psa syrovou stravou
V poslední době zaznamenává krmení psů syrovou stravou, neboli BARFování, obrovský vzestup a rozmach. Získává si stále více stoupenců z řad majitelů a chovatelů psů. Co je tedy vlastně BARF? Je to zkratka, která vznikla z anglického „Bone and Raw Food“, tedy český překlad zní: „kosti a syrová potrava“. Jde o návrat k tradičnímu krmení psa čerstvou a přirozenou stravou.
Alternativní krmení
Chovatelé psů se rozdělují na několik táborů. Jedni tvrdí, že nejlépe pes prospívá na tradičním, doma připraveném krmivu. Jiní nedají dopustit na komerčně vyráběná krmiva – především granule. Nelze jednoznačně říci, co je lepší. Každá forma krmení má své výhody a nevýhody. BARF představuje alternativní formu krmení našich psů, která je určena pro ty, jež z různých důvodů nechtějí psům podávat komerčně vyráběná krmiva. Hodí se i pro ty, jejichž pes granule zarputile odmítá. Je jen na nás, kterou formu stravy svému psovi podáváme, ať už jsou to granule, konzervy nebo doma připravená strava. Vždy bychom ale měli dbát na vyváženost krmiva tak, aby pokrylo veškeré nutriční potřeby zvířete, protože psi jsou na nás závislí a co se stravy týče, tam to platí dvojnásob. Bohužel se můžeme setkat s mnoha mýty a mylnými předpoklady, které se týkají krmení syrovou stravou, především z nedostatku správných informací. Veterináři i výrobci krmiv nás vždy varovali, abychom zvířatům nedávali zbytky od stolu nebo krmivo doma připravené. Shodovali se, že taková potrava nebyla vytvořena pod vědeckým dohledem, ani neodpovídá potřebám zvířete a může zničit jeho zdraví. To samozřejmě platí, pokud byste do psí misky pouze shrnuli zbytky „lidských“ přesolených a kořeněných jídel. To ovšem nelze nazývat krmením podle BARFu.
Vyváženost stravy
Většina veterinárních lékařů doporučuje krmit kvalitními granulemi, protože obsahují vše, co pes ke zdravému životu potřebuje. Ano, to je jistě pravda, opravdu kvalitní granule představují vyváženou stravu. V denní krmné dávce dostane pes určitý přesný poměr živin, vitamínů a minerálů. Krmení granulemi je výhodné zejména pro majitele psů, kteří nemají čas na nákup a přípravu domácí stravy. Ovšem ne všechny granule svým složením odpovídají správné a nutričně vyvážené stravě. Aby majitel psa pochopil, co veškeré složky krmiva znamenají, co je pro psa nejlepší a jaké složky a přísady by v granulích být neměly, musí se o složení zajímat trochu více, protože cena mnohdy neodpovídá kvalitě. Ani v případě granulí vysoká cena neznamená vždy kvalitu! Kromě kvalitních granulí na trhu najdeme celou řadu krmiv, které obsahují mnoho soli, málo masa a hodně obilovin. Ten „správný“ obsah bílkovin pak tvoří z velké části bílkoviny rostlinné. Ale pes je přeci od přírody masožravec, ne?
Pojďme se trochu blíže podívat na tvrzení, že krmivem připraveným v domácích podmínkách nemůžeme dosáhnout plné vyváženosti. Je třeba zamyslet se racionálně. Kdo z lidí si sám sobě (nebo rodinným příslušníkům) rozpočítává důležité živiny v jednotlivých porcích jídla? Žijeme a rosteme, aniž bychom se stravovali podle podrobných tabulek zajišťujících nám informace o denní vyváženosti naší stravy. Je důležité podotknout, že vyvážená kombinace vitamínů, minerálů a živin není nutná u každého jednotlivého jídla, u každé porce. Stačí pokud vyváženosti dosáhneme v rámci určitého časového úseku, tedy v řádu týdnů, nebo dokonce měsíců. Za určitý časový rámec by měl organizmus dostat vše životně důležité, což lze dosáhnout bez problémů čerstvou, rozmanitou výživou. Nejdůležitější pravidlo při přípravě domácího krmiva je zaměřit se na různorodost, protože umožňuje lépe zajistit vyváženost živin. Jednotlivé druhy masa a příloh mají různé nutriční hodnoty, a proto je nejlepší způsob střídat různé druhy masa, vnitřností, kostí, příloh, zeleniny a ovoce. Navíc můžeme přidávat různé přírodní doplňky výživy.
Jaké množství?
Množství krmiva se odvíjí od věku, hmotnosti, zátěže a zdravotního stavu daného psa. Sestavení „jídelníčku“ pro psa není nijak složitá záležitost. Denní dávka krmiva by měla činit podle výše uvedených kritérií něco kolem 2-3% ideální tělesné hmotnosti psa. To znamená, že pokud je pes málo aktivní a snadno přibírá na váze, stanovíme jeho denní dávku na 2-2,5% jeho hmotnosti. Naopak pokud je pes velmi aktivní a hubený, jeho denní dávku stanovíme na 3% jeho hmotnosti. Vždy bychom se měli řídit potřebou svého psa a sledovat, jak na dané množství krmiva reaguje. Každý pes je jiný, a proto to, co jednomu bohatě stačí, jinému stačit nemusí. Krmení proto přizpůsobte konkrétnímu jedinci.
Složení krmiva
Po výpočtu hmotnosti denní dávky krmiva, rozdělíme toto celkové množství ještě na podíl masa a přílohy. Maso a kosti by měly tvořit 70% celkového objemu krmiva (kosti tvoří cca 20-30% podíl). Zelenina, ovoce a obiloviny by měly tvořit 30% z celkového objemu krmiva. (Pokud se rozhodneme krmit bez obilovin, 70% přílohy by měla tvořit zelenina a 30% ovoce. Jestliže budeme krmit s obilovinami, tak se doporučuje, aby 60% přílohy tvořila zelenina, 30% ovoce a 10% obiloviny.). Krmná dávka nemusí být denně procentuelně stejná, ale v časovém rámci týdnů bychom se měli držet správné a vyvážené skladby jídelníčku.
Hladovka
Při tomto způsobu krmení se často doporučuje zařadit jeden den v týdnu hladovku, protože i divoká zvířata občas hladoví. Není to tak, protože doma krmený pes se nestravuje stejně jako vlk. Ani vlk si nedělá hladovku dobrovolně. Vlk hladoví proto, že ulovil tučnou kořist, a tak má břicho nacpané k prasknutí a potřebuje dostatek času, aby potravu strávil. Dalším důvod hladovky může být prostý, vlk nic neulovil. Doma krmený pes dostává každý den odměřenou dávku, a tak nemá dlouhodobě (dva dny) co trávit. Proto své pejsky zbytečně netrapte hladem.
Vápník a fosfor
Je velmi důležité sledovat poměr vápníku a fosforu ve stravě. Jejich správný poměr se udává 1,3 : 1 ve prospěch vápníku, tento poměr je velice důležitý především u štěňat a mladých psů v růstu. V tomto období výrazný nepoměr a překrmování masem (svalovinou) či mléčnými výrobky, které obsahují hodně fosforu, může velice negativně ovlivnit vývoj kostry a zapříčinit různé růstové problémy (např. prošlapy, otevřené či ploché tlapky, deformace kostí), neboť případný chybějící vápník si tělo bere z vlastních kostí. Jestliže tato nesprávná výživa bude probíhat delší dobu, kostra se odvápňuje. Proto je třeba hlídat množství čisté svaloviny a mléčných produktů a naopak do stravy přidávat více kostí. Stejně jako nedostatek vápníku je nebezpečný i jeho přebytek, proto nikdy nepřidávejte samotný vápník, a to ani štěňatům a mladým psům. Dlouhodobý nadbytečný příjem vápníku vede ke zpomalení osifikace a je rizikovým faktorem vzniku osteochondrózy (patologický proces postihující kloubní a kostní chrupavky) a následných problémů jako jsou např. dysplazie loketního kloubu. Teď by se mohlo zdát, že krmení, především mladých psů, je náročné, ale není to nic tak složitého... Základem je přistupovat ke krmení psa s rozumem a zodpovědností.
Maso a vnitřnosti
Co se týče syrového masa, doporučují se všechny druhy masa. Syrové maso, které svému psovi podáváte, by mělo být vždy přemražené (min. 48h) z důvodu eliminace možnosti nákazy střevními parazity. I když optimální by samozřejmě bylo podávat čerstvé nezmrazené maso, které obsahuje více bioaktivních látek. Jednou až dvakrát týdně je vhodné místo syrové svaloviny podat psovi vnitřnosti, jako hovězí či kuřecí srdce, žaludky, játra. Výborné jsou i neprané zelené hovězí dršťky, které jsou hodnotné pro vlastní vyváženost vápníku a fosforu. Maso podávejte ve velkých kusech, aby byl pes nucen maso žvýkat a zapojoval tím více zuby a žvýkací svaly a tím stimuloval celý proces trávení. Pokud pes velké kusy masa odmítá, krájejte maso na menší kousky, které můžeme postupně zvětšovat.
Kosti
Kosti by měly být masité, tzn. obalené masem. Z kostí jsou velice vhodné například kuřecí skelety, kuřecí křídla, krky a stehna, králičí skelety, neořezaná žebra, hovězí morkové kosti a další. Při výběru kostí se řiďte velikostí psa. Pro malé psy jsou vhodné menší kosti drůbeží nebo králičí. Pokud krmíte kostmi hovězími a jehněčími, které bývají pečlivě ořezány a není na nich dostatek masa, mohou ve větším množství způsobovat zácpu. Proto je dobré přidat k nim i jiné maso a trochu oleje nebo mléčný výrobek. Pro zpestření a zábavu můžete psovi dát velké hovězí kosti i s klouby nebo kosti morkové. Je potřeba doplnit, že veškeré kosti je nutné podávat pouze v syrovém stavu. Vařená kost se po uvaření láme a je velmi nebezpečná svými ostrými hranami, které mohou způsobit vážná poranění. Lom syrových kostí je méně ostrý a méně tvrdý. Žaludeční šťáva psa obsahuje při stravování dle BARFu až desetkrát více kyseliny chlorovodíkové než žaludeční šťáva člověka. Kyselé žaludeční šťávy syrové kosti rozloží a do střeva přijdou kosti již natrávené.
Ovoce a zelenina
Zbývajících 30% krmné dávky by měla tvořit zelenina a ovoce (v poměru 80 zelenina/20 ovoce), případně vařené přílohy ve formě obilovin. Z ovoce i zeleniny můžete podávat většinu dostupných plodů. Mezi nejvhodnější patří zelená listová zelenina, která by měla tvořit až 50% z celkového objemu zeleniny (hlávkový a ledový salát, špenát, polníček atd.). Optimální je krmit čerstvou nemraženou zeleninou, která obsahuje nejvíce bioaktivních látek. Vyvarovat byste se měli cibuli, hroznovému vínu, avokádu a syrovým bramborám, ovšem v malém množství neuškodí. Z ovoce jsou pro psa výborná jablka, která pročišťují organismus, čistí střeva a napomáhají dobré peristaltice, proto je můžeme zařadit do jídelníčku denně. Dále jsou vhodné banány, broskve, meruňky, borůvky atd. Citrusové plody a kiwi bychom měli podávat v menším množství, protože svou kyselostí mohou způsobit u citlivých psů žaludeční problémy.
Ze zeleniny se skvěle hodí mrkev, kterou můžete podávat denně. Dále se hodí například celer, paprika, okurka, kedlubna, pórek, květák, cuketa, brokolice atd. Pozor na nadýmavé druhy zeleniny, ty můžete občas zařadit v menším množství, pokud nezpůsobují pejskovi problémy. Zeleninu podáváme nejlépe syrovou s lžičkou oleje. Pokud pes syrovou zeleninu odmítá, je možné ji lehce spařit horkou vodou nebo velmi krátce povařit, případně ochutit trochou oleje či másla. Vařená zelenina je méně vhodná, protože se varem zničí řada vitamínů. Zeleninu podáváme nakrájenou na malé kousky nebo nestrouhanou. Práci nám usnadní kuchyňský robot nebo mixer. Mechanicky narušená zelenina se psovi lépe tráví, snadněji se přimíchá do krmiva a zamezí se jejímu „vyplivnutí“. Jako alternativu syrové zeleniny a ovoce je možné podávat různé doplňky (např. Fit-BARF Sensitive).
Obiloviny
U psů, kteří obtížně nabývají na váze, jsou hubení a potřebují přibrat a nedaří se to jiným způsobem, lze podávat k dávce masa, kostí a zeleniny také vařené obiloviny. Ty přidáváme i psům, kteří jsou stále hladoví a potřebují zasytit. Z obilovin jsou výborné ovesné vločky, bulgur, kuskus, rýže, pohanka, občas můžeme zařadit i těstoviny, pokud nezpůsobují psovi průjem. Rýži je nejlepší úplně rozvařit a nechat nasát vodu, ve které se vařila. Takto připravená rýže je výborná i v případě střevních potíží a průjmů. Pokud pes ztloustnul, obiloviny uberte a přidejte více zeleniny a ovoce.
Svačinky
Psovi můžeme jídelníček zpestřit i různými druhy svačin. Můžou být ovocné nebo zeleninové. Ovocnou připravíte například z tvarohu, podmáslí nebo jogurtu, do kterého vmícháte med, nastrouhané či rozmixované ovoce, trochu oleje, přidáte oříšky nebo sušené ovoce. Zeleninovou svačinu jednoduše připravíte například v podobě sýru cottage, do kterého přidáte spařenou zeleninu a zakapete to olejem. Inspiraci se meze nekladou a čtyřnozí společníci tyto svačinky přímo milují. Psům můžete do jídelníčku zařadit i celá syrová vejce včetně skořápky (malým psům podáváme jedno vejce týdně, větším psům dvě až tři vejce týdně).
Přechod na BARF
Přechod z jiného typu krmení je možný v jakémkoliv věku psa, ale nikdy ne u štěňat v prvních týdnech po příchodu do nového domova. Štěně si nejdříve musí v novém domově zvyknout a aklimatizovat se. Při přechodu na BARF podávejte v prvních dnech jen libovou svalovinu, nejlépe drůbežího masa, kterou rozdělíte do více porcí. Kosti začňete podávat až po týdnu, zpočátku podávejte kostí málo a zvolte měkké a hodně masité kosti (např. kuřecí křídla). U některých psů, především u těch starších, kteří byli celý život krmeni granulemi, se můžeme setkat s počáteční nechutí přijmout jakoukoliv jinou potravu, než na kterou byli zvyklí. Také mohou nastat trávicí potíže z důvodu, že žaludek není zvyklý a není schopen trávit nic jiného než léta podávané granule. V takovém případě můžeme psovi pomoct zpočátku tím, že výše uvedenou stravu mu krátce povaříte, postupně vařte méně a méně, až jej převedete na stravu syrovou.
Chutnost
Krmení syrovou stravou není v žádném případě složité, není ani tak náročné na čas, jak si mnozí lidé představují. Jistě, potřebuje to trochu víc času, než nasypat granule psovi do misky, ovšem těch pár minut navíc vám vynahradí pocit, že dáváte psovi krmivo, které mu vysloveně chutná. Z praxe znám mnoho případů, kdy krmení BARFem pomohlo psům od různých druhů alergií, trávicích potíží či kožních problémů. BARF také pomohl řadě tzv. psů „nežravců“, kteří odmítali jíst granulovanou stravu, zatímco po syrové stravě se mohou „utlouct“ a nedočkavě čekají každý den u svých misek. Chovatelé, kteří „barfují“ poukazují také na další pozitivní účinky této formy stravování, které pozorují na svých psech, jako je např. menší objem trusu, zlepšení kvality svalstva a srsti, menší tvorba zubního kamene, větší aktivita psů atd.
Náklady
Může se zdát, že krmení psa syrovou stravou je finančně mnohem náročnější, než krmení granulemi, ovšem není tomu tak vevšech případech. Pokud budete uvažovat v cenách premiových a super prémiových granulích, pak měsíční finanční náklady jsou srovnatelné nebo dokonce nižší než u granulované stravy. Záleží, kde budete maso nakupovat. Pokud u řezníka, tak se krmení prodraží, ale jestliže u firem specializujících se na výrobu krmného masa, pak budou náklady až poloviční.
Závěrem
Syrová strava BARF je nejpřirozenější a přírodě nejbližší forma výživy psa, vynecháním teplotního zpracování (vaření, extrudace) obsahuje všechny bioaktivní látky v celém původním množství a v celém spektru. Mezi veterinárními lékaři je zatím předmětem diskusí a sporů. Není možné obsáhnout v jednom článku vše, co se syrové stravy týká. Ani netvrdím, že BARF je jediným správným krmením psa. Smyslem tohoto článku měl být krátký náhled na krmení syrovou stravou a stručné seznámení s „barfováním“. V současné době je již na internetu o BARFu mnoho dostupných informací, také již vyšlo několik knih věnovaných tomuto tématu. V případě hledání dalších informací stačí do internetových vyhledávačů zadat klíčové slovo BARF. Proto, pokud vás tento článek zaujal a máte zájem získat podrobnější informace, jen do toho!
Text: Kateřina Brychtová, Kateřina Novosádová, redakce
Foto: Kateřina Novosádová